Nástroje pro správu

Velmi zajímavě a užitečně vypadá program apt-dater, který slouží pro aktualizaci nainstalovaných balíčků na větším počtu počítačů (k čemuž využívá ssh). I přes název funguje nejen pro Debian a příbuzné systémy, ale měl by si umět poradit i s dalšími (nelze je ovšem vzájemně kombinovat). Je to konzolová aplikace využívající knihovnu curses, což u programu pro administrátory je spíš výhoda.

Iotop je něco jako top, ale slouží k zobrazování procesů konajících vstupně-výstupní operace. Nepochybně jsou situace, kdy se i takováhle věc hodně hodí. Je to jen pro Linux a napsané v Pythonu.

TeX

Pro TeXisty tu mám jen dvě nové verze: editor Texmaker pro osoby s negativním vztahem k vi nebo Vimu a konvertor z LyXu do HTML eLyXer. Ten se hodí třeba v případě, že se vám povedlo naučit spolupracovníky používat aspoň LyX (někteří lidé se při pohledu na třeba LaTeXový zdroják osypávají vyrážkou, takže LyX může být zlatou střední cestou) a teď byste potřebovali jejich práci dostat do HTML. eLyXer je napsaný v Pythonu.

Mnozí uživatelé TeXu asi TeXblog znají, pokud však ne, tak by je mohl zajímat jakožto užitečný zdroj novinek z oblasti maker, nových verzí podpůrných programů a doplňků a podobně. Je to samozřejmě anglicky.

Distribuce Linuxu a operační systémy

Ne každý to potřebuje, nicméně občas se hodí nějaký opravdu malý Linux, který běží i na opravdu starších PC (s procesory 486 nebo lepšími) a přitom podporuje dostatek různého hardware. Právě v takových situacích přijde vhod ttylinux, který, jak již název napovídá, slouží k práci v textovém režimu. Spotřebuje až 8 MB místa na disku a kromě ovladačů mnoha síťovách karet a řadičů (IDE i SATA) obsahuje základní nástroje, včetně SSH serveru. Žádné vybavené pracovní prostředí v něm ovšem nehledejte, není tam Emacs ani Vim. Musíte si vystačit s textovým editorem zabudovaným v Busymoxu (tedy se základní emulací editoru vi).

Pokud jde o unixu příbuzné systémy lehčí váhy, tak nikdy neškodí připomenout existenci Minixu, toho času ve verzi 3. Zdá se, že k práci by se už mohl dát používat (surfování po WWW není práce, takže Links a Lynx jistě postačí :-) ), protože X11, TeX, kompilátory (gcc) a nějaké ty editory jsou připravené i jako instalační balíčky. MPlayer je tam kupodivu taky. Škoda jen, že Minix 3 neumí SCSI disky, takže ho nemám jak pořádně zkusit... Z grafických toolkitů pro X11 jsem v oficiálním zdroji zatím nalezl jen FLTK a Tcl/Tk (a Athenu/Xaw3d), což ovšem nemusí každému až tak úplně stačit. Port Gtk+ je k mání také, ale jinde.

Zajímavost

Pokud hledáte malý notebook (netbook) procesorem MIPS, tak to by dnes neměl být problém (pokud vám nevadí, že vypadá dost škaredě) a pokud na něm chcete provozovat třeba GNUstep ne Linuxu, tak to taky jde.

[Tiskni] [Přidat komentář] [Ukázat komentáře (4)]